Příběh klisny Sabiny : 3.část

30. ledna 2009 v 17:08 | Anísek |  Příběhy
Autor: Nikola Ondráčková
E-mail autora: N.i.k.u.s.h.k.a666@seznam.cz
Další příběhy této autorky naleznete na stránkách:
www.pribehy.wbs.cz

Příběh klisny Sabiny

(The Story mare Sabine)

3. část








6. KAPITOLA


"Kolik koní ještě chybí?" zeptala se Susan po chvíli. Ptala se spíše sama sebe, protože se to dalo spočítat.
"Celkem tady bylo 12 koní. Zůstali 4 - Sabina, Sendy, Mandy a Rudolf," řekl Tom. "Ricco, Stormy Secret a Pego už se našli. Takže teď je tady 7 koní z dvanácti. Chybí Flash Dancer, Michel, Milton, Wand Scotland a Lady Perfektion," pokračoval. Tyto údaje si zapsal na papír. Pak se zamyslel.
"Kéž by už byli zpátky," řekl tiše. Susan souhlasila. Tom se podíval do její zamyšlené tváře.
"Hlavně aby tu byl Danc," povzdychla si po chvíli.
"Ty ho máš hodně ráda, viď…"
"Mám. Úplně stejně, jako jsem dřív mívala ráda Lisu!"
"Lisa je minulost, nemysli na ni."
"Už půjdu domů," řekla Susan Tomovi, když se o Stormy Secret patřičně postarala.
"Dobře," přikývl Tom a dále svoji pozornost věnoval Sabině. Susan sledovala, jak k Sabině tiše promlouvá, nekoukala se na cestu a spadla do kolečka plného hnoje.
"Ach ne!" zasyčela. "To se může stát jenom mě!" Tom ji pobaveně pozoroval.
"Šikulka!" smál se. Susan po něm sekla pohledem a vydala se na cestu domů.
"Vidíš to, Sabi? To jí zase bude máti doma nadávat," řekl Tom klisně, když Susan odešla. V tu chvíli zastavilo před stájí auto a vystoupila z něj paní Thomsonová. Tom zíral s otevřenými ústy.
"Ahoj, Tome! Je tu Susan?" zeptala se paní Thomsonová.
"Před… Před chvílí odešla," řekl Tom. Pořád měl ústa dokořán. Paní Thomsonová nikdy nepřijela do stáje a nezeptala se na Susan!
"Tak to je dobře. Máš chvilku času?"
"Ahoj mami!" zakřičela Susan do, jak později zjistila, prázdného domu. Rychle se převlékla a páchnoucí jezdecké oblečení hodila do pračky. O chvíli později se její matka vrátila domů. Susan zrovna vylézala z vany, uklouzla a rozplácla na studených kachličkách.
"To je teda den!" sykla.
"Ahoj Susan," ozýval se hlas paní Thomsonové.
"Ahoj, kde jsi byla?" tázala se Susan.
"Byla jsem se projít, už mě to doma nebavilo," odpověděla Susiina matka. Susan vylezla z koupelny a ucítila slabou vůni koní.
"Ty jsi byla u koní?" podivila se.
"Byla," přikývla paní Thomsonová. Susan zírala s otevřenou pusou.
"Vždyť koně nenávidíš!" vykřikla. Paní Thomsonová se zamyslela. Má jí říct pravdu? Nakonec se rozhodla pro upřímnost.
"Když jsem byla malá, měla jsem koníka…" řekla.
"Co… co… cože?" vytřeštila Susan oči.
"Ano, měla," přitakala paní Thomsonová. "Od malička jsem koně milovala. Když mi bylo 10 let, dostala jsem k narozeninám koně. Byla to osmiletá bělka a jmenovala se Scart. Scart byla můj život. Jenže jsem se, hlavně kvůli ní, zhoršila ve škole. Když můj otec uviděl vysvědčení z osmé třídy, naštval se a Scart prodal. Za to jsem ho nenáviděla a hned, jak jsem byla plnoletá, odstěhovala jsem se. Proto jsem ti nikdy nevyprávěla o dědečkovi a babičce." Paní Thomsonová pohlédla na dceru, která měla vytřeštěné oči a otevřená ústa.
"A co bylo se Scart potom?" zeptala se Susan po chvíli.
"Když jsem si našla byt, snažila jsem se najít i svou milovanou klisnu. Hledala jsem ji tak dlouho, až jsem ji našla. Byla ve zuboženém stavu a její majitel, John Wasper, mi ji odmítl prodat. Scart skončila na jatkách a já už s tím nemohla nic udělat…"
"John Wasper?" vyskočila Susan ze židle. "Ten idiot týral ve stáji klisnu Sabinu! Ta ho pak nejspíš kopla a on teď leží v nemocnici!" křičela Susan.
"Já vím, Tom mi to řekl," přikývla paní Thomsonová.
"Jak já ho nenávidím! Pošle na smrt jednoho koně a ještě málem umlátí druhýho! A my s tím nemůžeme nic udělat! Co je to sakra za spravedlnost?!" vykřikla Susan a slzy zoufalství si razily cestičku po její tváři. Po chvíli se otočila a vyběhla do schodů, kde málem narazila do dveří svého pokoje. Dneska má opravdu smůlu. Když dveře otevřela, padla na postel a rozvzlykala se. Následkem únavy okamžitě usnula.
Ve škole to bylo pro Susan peklo. Nemohla se soustředit, pořád přemýšlela o tom, jak Waspera nenávidí. Ze školy šla rovnou do stáje. Tom už tam byl, protože vždy v pondělí mívá Susan odpolední vyučování a Tom končí naopak dřív. Tom stál v prázdném boxe, kde už několik let nebydel žádný kůň a všechno tam pucoval.
"Vy budete kupovat novýho koně?" zadívala se na něj tázavě Susan. Tom se podrbal ve vlasech.
"Emmm… Možná… Nejspíš jo," odpověděl. Susan poznala, že před ní něco tají, ale nedala to na sobě znát, pozdravila koně a vydala se domů. Tam si Susan poctivě napsala úkoly, najedla se a jako obvykle se hned zase vydala do stáje.
"Pego, chudáčku," zašeptala koni do hřívy. Pegův stav se o moc nezlepšil. Navíc nechtěl nic jíst. Tom přistoupil k Susan a objal ji.
"Volala policie. Našli Scota, Lady Perfektion a Flash Dancera. Wand Scotland a Flash Dancer jsou v koňské nemocnici, Lady v nějaký stáji. Za chvíli pro ni jedu," řekl. Susan zbledla.
"Co je Dancovi?" zeptala se.
"Má natrženou šlachu, ale prej bude to dobrý. Scoty kulhá, protože se mu uvolnila podkova. Navíc má pár pohmožděnin, ale policajt říkal, že si ho můžeme odvízdt. Jedeš se mnou?"
"Jasně," přikývla Susan.
"Ještě chybí Michel a Milton. Snad se brzo objeví," zamyslel se Tom.
"Tome! Pojedeme?" zanaléhala Susan.
"Jo, zatím nastup do auta, jdu pro klíčky."
Tom a Susan byli v koňské nemocnici dlouho. Nakonec ale konečně, v osm hodin večer, dorazili před stáj s Lady Pherfektion v přívěsu. Scotyho nechali ještě na pár dní v nemocnici. Když Susan s Tomem odvedli Lady do jejího boxu a dali jí jídlo, zastavilo před stájí auto. Z auta vystoupila Susina matka. Susan čekala, že na ni začne řvát, ale ona se jen s tichým: "Jdi se podívat před stáj," rozplakala. Proč sakra brečí? Susan nechápala, přesto poslechla svou matku a šla se podívat před stáj. Stál tam úplně nový přívěs ovázaný modrou stužkou.











7. KAPITOLA

Susan chvíli nevěřícně zírala. Proč mi kupuje přívěs, když nemám koně? V tu chvíli se ale z přívěsu ozvalo zahrabání kopyta. Susan se rozběhla. Uvnitř stál kůň s modrou stužkou okolo krku. Dívka se nemohla pohnout. Že by tenhle krásný šedák byl vážně její? Paní Thomsonová přistoupila ke své dceři.
"Líbí?" zeptala se. Susan jen přikývla.
"Je to anglický plnokrevník, hřebec, čtyři roky starý a jmenuje se Chass," pokračovala paní Thomsonová.
"To pro něj je ten box v zadu," přidal se Tom.
"Díky, díky vám oběma!" zašeptala Susan a objala matku i Toma.
"Abych nezapomněla… Vybavení ti přivezu až zítra," řekla rychle paní Thomsonová, rozloučila se a odjela. Susan vyvedla koně z přívěsu a odvedla ho do boxu. Pořád nemohla uvěřit tomu, že má vlastního koně a ještě k tomu tak krásného!!! Chass vypadal dost divoce a nezkrotně a to se ověřilo, když Susan málem kousl při hřebelcování.
"Zvládneš to?" zeptal se Tom při pohledu na rozzuřeného koně.
"Neměj péči," řekla Susan a rychle Chasse uklidnila.
"Už by jsi měla jít, tvá máti říkala, ať tě za chvíli pošlu domů," zamyslel se Tom.
"Chci být s Chassem," řekla nepřítomně Susan.
"Přijdeš zase zítra,"uklidňoval ji Tom.
"Tak dobře, ale slib mi, že se o něj dobře postaráš!"
Susan celou noc nespala a ještě musela být celé dopoledne zavřená ve škole. Stejně se nedokázala soustředit. Hned, jak poslední hodinu ukončilo zvonění, sbalila si věci a vyběhla z té pekelné budovy. Ani se neobtěžovala jít na oběd. Co nejrychleji utíkala do stáje. Bohužel Chasse jen pozdravila a musela si jít domů udělat úkoly.


Když měla vše hotové, opět vyrazila do stáje a zamířila k Chassovi. V tu chvíli se ve stáji objevila Jessica.
"Ahojky lidi! Hele, je tady nový kůň! A Lady se vrátila! To jsou mi novinky…" ozýval se její veselý hlas. Susan se na ni usmála a vstoupila do Chassova boxu.
"Tome, neříkala tvoje máma, že novýho koně už nechce?" obrátila se Jessica na Toma.
"Ten taky není můj, ani mojí mámy," řekl Tom.
"A čí?" vyzvídala Jessica.
"Běž se zeptat Susan," usmál se Tom.
"Susi? To není možný, neříkej, že ti máma koupila koně!" nevěřila Jessica svým uším.
"Koupila," odpověděla Susan s nepřítomným úsměvem. Chassovi věci už byly na svém místě, a tak Susan poprvé vzala svoje vlastní hřbílko, kartáč a kopytní háček a pustila se do čištění.
"Dneska pojedeme všichni tři ven," navrhl Tom.
"Super nápad!" vykřikly dívky jednohlasně. Děti tedy osedlali každý svého koně, vyvedly je před stáj a nasedly. Když byli všichni připraveni k jízdě, každý pobídl svého koně. Jenže Chass se ani nehnul! Susan ho tedy pobídla důrazněji. Kůň se ale opět odmítal hnout. Susan zavřela oči a koně lehce kopla. Chass se vzepjal, přičemž Susan doslova vyletěla ze sedla.
"Au!" zakvílela. Chass popošel o pár kroků a začal se pást. Susan se vydrápala na nohy. Tom s Jessicou ji pobaveně pozorovali. Když chtěla dívka koně chytit, málem ji kopl. Susan ovšem nezpanikařila a pomalu se ke koni přibližovala. Chass se po chvíli uklidnil, Susan se vyhoupla do sedla a škubla otěžemi. Kůň se zlostně ohnal zuby. Susan mu dala důraznou pobídku. Chass začal poskakovat a po chvíli i vyhazovat. Susan koně uklidnila, otočila a pobídla do kroku. Chass se neochotně rozešel. Jessica a Tom sledovali Susiino odhodlání. Cestou Susan ještě dvakrát spadla.
"AU! Ten kůň je praštěný trdlo!!!" řekla, když se potřetí Chass vzepjal a ona přistála v příkopu. Tom ji pobaveně pozoroval.
"Neříkala jsi náhodou, že si přeješ vlastního koně? Teď, když ho máš, na něj nadáváš, tak co vlastně chceš?" pronesl. Susan po něm sekla pohledem. Mrzelo ji, že si z ní Tom dělá legraci.
"Tak sorry," řekl Tom, když si všiml, jak se Susan tváří. Dívka se vydrápala na Chassův vysoký hřbet a pokračovali v cestě. Stormy Secret byla ráda, že je s ní opět Jessica. Dnes nezlobila, protože se bála, že by ji Jessica mohla opustit a další den bez ní by nepřežila. Stormy sice vypadala, že chce všechny jenom kopnout, ale nebylo to tak. Jessicu by nikdy nekopla. Podobný případ byl Milton. Všechny od sebe odháněl, ale paní Scheelovou měl rád.
Susan přestala dávat pozor na Chasse a pozorovala okolí. Chass této chvíle využil a vyhodil. Susan na to nebyla připravená. Nohy jí vyklouzly ze třmenů a pustila otěže. Ještě se však držela v sedle. Chass začal poskakovat a Susan už nestihla dát nohy opět do třmenů a zmocnit se otěží, proto skončila na zemi.
"To už je dneska po čtvrtý," poznamenala Jessica s úsměvem.
"Já toho koně nezvládnu," řekla Susan a zatřásl se jí hlas. Tom seskočil ze sedla svého koně.
"Tohle neříkej," řekl polohlasně a pomohl Susan do sedla.
"Už jsem celá omlácená," povzdychla si otráveně Susan a všichni se vydali na cestu zpátky do stáje.
Další dva měsíce ubíhaly stejně. Děti pravidelně jezdily s koňmi na vyjížďky. Wand Scotland už byl zase zpátky ve stáji. Flash Dancerův stav se stále lepšil. Susan si užívala svého koně, který jí pomalu začínal věřit. Jenže se neúprosně blížil den, kdy měli pustit Waspera z nemocnice. Naneštěstí děti už zapomněly, že Wasper vůbec existuje, a tak ani nevěděly, že ho brzo propustí. Ten den ale nastal. Wasper si sbalil poslední věci a vyšel před budovu nemocnice. Tam na něj čekal kamarád Charlie, který ho měl odvézt domů.
"Co budeš teď dělat?" zeptal se po chvíli Charlie.
"Půjdu se pomstít Sabině. Já to jen tak nenechám. Kopla mě a za to zaplatí. Zaplatí vlastním životem…"




---POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ---





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám příběh líbí???

Je super!! 64.7% (11)
Fajn... 17.6% (3)
Ujde 5.9% (1)
Nic moc 0% (0)
Fůj 5.9% (1)
Blééééééééé hnus!!!! 5.9% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama